Příběh stromových kaplí
V zaniklé sudetské osadě Královec v podhůří Orlických hor stávala kaple. Po odsunutí sudetských obyvatel začala osada včetně kaple chátrat. V roce 2007 byla kaple srovnána se zemí na základě rozhodnutí zastupitelstva obce... obraz krajiny s přetrženými kořeny. Přestože po kapli nezbylo ani památky, prostor je stále patrný díky stromům, které nesou paměť místa. Dvě mohutné lípy stojí v průčelí kaple a čtyři jírovce tvoří boční stěnu kaple. Stromy tak tiše přihlížejí měnícím se dějinám lidstva jako němí svědci.
A zde vznikl ten nápad...
Kaple, která roste. Kaple, jejíž sloupoví tvoří kmeny stromů a proplétající se větve vytváří nebeskou klenbu. Kaple, která by byla odpovědí na tuto rychlou pomíjivou dobu. Symbol kontinuity, který ve své plné kráse
a majestátnosti budou vnímat až naši potomci. 
Čím je stromová kaple specifická?
Jedná se o soudobou formu sakrální architektury v krajině. 
Formu, která nabízí ztišení a spočinutí v současném rychlém a intenzivním světě.
Formu, která je ve své jednoduchosti vstřebatelná a čitelná i pro českou sekulární společnost,
 ve které je neobyčejně hluboko zakořeněn cenný motiv lásky k přírodě.
Kaple, její sloupy jsou tvořeny kmeny stromů a proplétající se větve vytváří nebeskou klenbu.
Co když architektura není definována zdmi, ale živými organismy.
Architektura, která není statická, ale dynamická a proměňující se?

A tak vzniká myšlenka stromových kaplí, jako odpověď na situaci, kdy drobné sakrální stavby z krajiny mizí nebo se stávají pouhou historickou kulisou bez hlubšího přesahu.

Přáli bychom si, aby stromové kaple vytvářely místa v krajině, které otevírají cestu k tichu,
a bránu k tomu, co nás přesahuje.